Po staletí

24. listopadu 2008 v 22:19 | Deniska
Po staletí bloudím po těchto chodbách. Po staletí jsem osamělá, napůl živá a napůl mrtvá. Po staletí noc co noc zabíjím lidi a piji jejich krev.Každý den se schovávám před sluncem a vzpomínám na tu noc co mi změnila život. Vychází slunce. Jak ráda bych se koukla na tu krásu, ale nemohu. Několik staletí zpátky jsem ten poslední den koukala na západ slunce a snažila si vrýt ten obraz do paměti. Ale po tak dlouhé době už je obraz v mé hlavě vybledlí a slabí. Krása z něj odešla.

Bloudím po chodbách svého kdysi krásného hradu a vzpomínám na tvé lži. Na tvůj polibek. Kde jsi. Po staletí na tebe čekám. Čekám na to abych tě mohla zabít, tolik tě nenávidím. Ale ty se nevracíš. Opustil jsi mě a můžeš za mou samotu.

Jestlipak si pomatuješ na tu poslední noc. Kdy jsi přišel a řekl ,,Utečeme má lásko. Zbavme se tvého manžela a buďme jen spolu." Jak ty slova krásně zněla. ,,spolu,, Pomatuji si jak jsi slíbil, že až ho zabiji, že na mě počkáš při západu slunce na našem místě u skály. Věřila jsem ti. Manžel seděl ve svém pokoji. Popíjel víno a koukal do krbu. Potichu jsem vstoupila. Přistoupila k němu ze zadu a dýkou, kterou jsi mi dal jsem toho hodného muže, který mě miloval zabila.

Jeho poslední slovo bylo ,,Proč má ženo?" A jeho život zhasl. Rychle jsem se rozběhla ke skále kde jsi měl čekat, ale ty jsi tam nebyl. Nečekal jsi na mě jak jsi slíbil.Čekala jsem. Sledovala poslední západ slunce a cítila, že už nebudu nikdy moct tu krásu spatřit. Vrátila jsem se do hradu. Tělo muže už nalezli. Šla jsem do svého pokoje a tam jsi stál ty. Myslela jsem, že jsi to ty, ale byl to bratr mého manžela a byl to také tvůj bratr.

,,Ty jsi ho zabila." Podíval se na mě pohledem plným nenávisti. ,,Nechala jsi se oklamat mým bratrem a zabila jsi svého muže. Nechť je tvá duše prokletá a nenajde klid dokud jí neodpustí skutečná láska." Jeho pohled hořel jako oheň v krbu. ,, Nechť už nespatříš denní světlo." Moji vlastní lidé mne vyhnali do chladné noci. Bez jídla, bez vody bez všeho. Šla jsem k té skále a skočila, ale neumřela. Jsem prokletá. Už po staletí..

A je tu zase noc. Opět jdu ven. Do města kde jsou lidé a opět si vybýrám nějakou obět a ochutnám její krev. Jak to dělám po staletí.Byla jsem svědkem několika kultur a nyní lidé u vývoje skončili. Jejich svět je tak zlí. Procházím se po ulicích a čekám na svou obět. Zamířím do parku. Posadím se na lavičku a sleduji měsíc. Jediný můj přítel.

,,Máte tu volno.?" Promluví na mě známí hlas. Polekaně se podívám na muže, který na mě promluvil. Přesto, že mé srdce dávno nebije měla jsem pocit jako by se zastavilo. Koukala jsem do tváře mého manžela. Je zvláštní, že až po staletích jsem si uvědomila jak byl krásný a že já ho milovala. Tys mě jen očaroval, ale jeho já milovala. Proto se kletba stala skutečností. Zabila jsem svou pravou lásku. Tolik jsem se chtěla dotknout mužovi tváře a pohladit ji jako jsem hladila tenkrát tebe. Muž se posadil. Cítila jsem jeho krev, která mu proudila v žilách. Jindy bych nečekala a ochutnala bych jak chutná. Jak je teplá a chutná, ale tentokrát ne. Tiše sedíme a koukáme si do očí. Nevím jestli cítí to co já. Jestli můj muž je v něm. Jeho rty se přibližují. Jeho rty chutnají jako tvé. ,, Já ti odpouštím." Na mé tváři se objevují slzy. Já pláču. Nastavuje mi svůj krk. Pomalu se přiblížím a s pláčem ochutnávám jeho teplou krev. Saji a saji, je tak teplá tak sladká. Je to modrá krev. Tvá krev.

Odnesla jsem tě do našeho hradu do naší ložnice. Čekám kdy se probereš. Vybral jsi si můj osud. S tím tvůj bratr nepočítal. Otevíráš oči a já v nich vidím tu lásku, která se odráží v mém srdci. To staleté čekání mi stálo za tuhle chvíli a tenhle pohled. Láska mi odpustila a společně najdeme konečně klid. Venku svítá. Vychází slunce. Oba beze slov vyjdeme ven. Slunce tak bolestně pálí. Koukáme si do očí a naše rty se přibližují. Poslední polibek a společný pohled na tu krásu, která nám byla po staletí upírána. Nyní umíráme, ale nelitujeme. Naše duše najdou klid………Společný klid...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama