Jak smrti Anděl

24. listopadu 2008 v 22:00 | Deniska
Jsi jak havran noci,
co rozsévá strach,
každý hned propadne do tvé moci,
jak na obzoru temný mrak.
Pohled tvůj ledový
v očích temných tvých
účinek má mrazivý,
co padlý anděl po nocích.
Černý plášť vlaje,
jak křídla andělská,
s větrem si tiše hraje
co šeptá slova prosebná.
A hlas smrti když zazní,
slova šeptem vyslovená,
v hlavě ti stále zní
myšlenka ustrašená.
Hrdě kráčíš
v hábitu černém,
Anděli, se vznášíš,
v obrazu věrném.
Sám bloudíš světem
v myšlenkách temných.
Jsi osamělým květem
v hlubinách pekelných.
Mnozí by hledali
ve tvých očích smutek,
všichni se mýlili,
jen samoty smotek.
Kde´s zanechal srdce své?
Snad v místech zapomnění,
nyní už ledové,
v zapovězení.
Zanech smrt za sebou,
nebo tě zašlape do prachu,
kde ruce i nohy zebou,
kde není nic kromě strachu.
Kráčej hrdě dál,
na ostatní nehleď,
tam kde vítr vál,
kde jsi lásku znal


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama